Kristina

21. 07. 2009 12:40:18
Tak nám za okny postavili lešení. Je to zvláštní pocit, procházet se po bytě a z okna koukat na ukrajinské dělníky.
Dozvěděla jsem se-aniž bych se ptala-že Mišo má čtyřicet a doma má syna, Igor je vdovec. A že ani jeden nebyl v osmašedesátém v Čechách-na to se jejich čeští zedničtí kolegové ptali jako první. Připadám si jako nezvaný pátý do mariáše. Kluci si povídají lámanou ruštinou a já za okny sedím u notebooku a snažím se neposlouchat. Ale nejde to. Říkám si, jaké to asi je pro ně-nakukovat do cizích příbytků...Možná bych s nimi měla uzavřít přátelství-docela by se mi hodilo vědět jak je venku. Přes igelit ven nedohlédnu-a to je o těchto aprílových prázdninách vcelku problém.

A s jejich ruštinou vzpomínám na Kristinu. Urajinku, která snila o velké rodině-sama byla ze šesti dětí-ale zvládla jenom Julju. Pak se s ní manžel rozvedl, vrátil se do Izraele a založil novou rodinu. A ona dlouhá léta podporovala rodiče, starala se o Julju a nemohla najít práci. Až přišla spása v podobě kamarádky, která si vydělávala v nočním klubu v Tokyu. Bez znalosti angličtiny i japonštiny sedla do letadla a začala nový život. Přes den spánek nebo výuka japonštiny, džíny a košile. V noci minisukně a sexy tílko-a japonští byznysmeni.

V Japonsku jsou časté noční kluby s privátní obsluhou-holka co s váma sedí u stolu, nalívá pití, směje se vašim fórům (když jsou povedené, zavolá i kámošku od vedlejšího stolu) a zpívá s váma karaoke. Vy na ni nesmíte sahat, ani ji nějak obtěžovat, ale pokud se domluvíte, můžete s ní odejít na pokoj a dát jí trochu přivydělat-to je mezi váma.

Dva roky bezbřehé samoty a stesku. Po dvou letech se vzchopila natolik, že si mohla dovolit poprvé navštívit dceru. A o rok později si ji přivézt do Japonska. A přestěhovat se do naší ospalé díry, kde zdaleka nevydělá tolik co v Tokyu, ale zato její dcera nemá tolik možností jak se spustit. Julje je patnáct, v zemi vycházejícícho slunce už je tři roky-a je neuvěřitelná! Japonsky vládne slovem i písmem, dostala se na střední jazykovou školu se specializací na angličtinu a čínštinu. Je z ní pravá Japonka. Po odpolednech jsem ji doučovala a snažila si zbytky své školní ruštiny povídat s její mámou (stejně si myslím, že si mě Kristina najala spíš kvůli sobě). Ty dvě k sobě mají hrozně blízko, sdílí spoustu společných holčičích tajemství. A stejně je za chvíli čeká další loučení. Julja je Japonka, miluje tuhle zemi a všechny svoje kámošky ze školy. Její máma to tady nenávidí. Cítí se ponížená a odstrkovaná. Nezůstane tady ani o den déle než je nutné. Dnem kdy si Julja najde práci, ona se vrací domů. Domů na Ukrajinu...

Autor: Martina Svobodová | úterý 21.7.2009 12:40 | karma článku: 17.46 | přečteno: 1181x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 328 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2211
milovnice sushi

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...