Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sushi

6. 04. 2009 14:40:40
A je to tu zase! Je to pořád ještě dietní jídlo, když jsem schopná přežrat se ho do mrtva?                  
Sushi...mnam mnam :-)

X+Sushi...mnam mnam :-)

 

Městem Sendai-mým dočasným útočištěm-dokonce procházím záměrně oklikou-jen abych se vyhnula svému oblíbenému sushibaru. Jenomže co naděláte když hned naproti stojí oblíbená kavárna s nejlepší kávou ve městě, úchvatným výhledem a s wi-fi? Každá cesta kolem znamená útok na mou peněženku i trávící ústrojí. Místní mě jen málokdy trumfnou počtem snězených kousků-a to i když si dávám předsevzetí, že TENTOKRÁT si dám vážně jen jedno hotate....

Sushi při návštěvě Japonska prostě nemůžete minout. Je oblíbené i u nás, ale pokud jednou ochutnáte originál, vaše oblíbené evropské sushi restaurace rychle vyblednou....dost možná už si doma sushi nikdy neobjednáte. Syrové ryby podávané na studené, lehce oslazené rýži dochucené octem se dělí v zásadě na dvě skupiny-nigirisushi-tedy ručně tvarované válečky s rýží se slabou vrstvou wasabi a rybou nahoře a makisushi-rýže s kouskami ryby nebo zeleniny obalené v mořské řase. Podobné jídlo je sashimi-tedy plátky syrové ryby, kde se rýže podává zvlášť.

Sushi se podává se sojovou omáčkou, ve které si (zvlášť u makisushi nebo sashimi) rozmícháte trochu wasabi (ostrého japonského křenu). Namáčet byste v ní měli ne rýži, ale stranu s masem-i když pro nováčky je to trochu hazard.  :-) Jednotlivé kousky se pak zajídají nakládaným zázvorem. Nejoblíbenější je tuňák, mušle svatého jakuba, krevety, kambala, oliheň a v poslední době i losos-i když starší Japonci mu příliš neholdují-nepovažují ho totiž tak úplně za mořskou rybu.

Pokud sedíte u stolu, je zvykem objednat si směs-většinou sedmi různých druhů. Dostanete je krásně nazdobené, se všemi potřebnými ingrediencemi a strouhanou bílou ředkví. U baru pak jednoduše požádáte o konkrétní druh, pak dostanete na talířku dva kousky.

Nejoblíbenější (a také nejrychlejší) formou jsou kaitensushi, tedy bar s pohyblivým pásem. Za barem tvoří kuchaři sushi přímo před vašima očima a vy si jen vybíráte podle vlastní chuti. Cenu poznáte podle barvy talířku (bývá jich většinou pět), nakonci vám jen obsluha sečte prázdné. Pro cizince je tento způsob ideální, nepotřebujete znát žádná slovíčka, najíte se co hrdlo ráčí a prakticky bez rizika, že vám donesou nějaké nečekané překvapení. Zázvoru si můžete nabrat kolik chcete, také čaj je tady (jako ostatně ve všech restauracích) zadarmo. Sushi má pro cizince ještě jednu výhodu-jako jediné jídlo ho nemusíte jíst hůlkama, společensky přijatelné jsou i vlastní prsty.

Sushi je v Japonsku zaručeně čerstvé, v mém oblíbeném kaitensushii objede talířek dvakrát a pokud si ho nikdo nevezme, letí do koše (přiznám se, někdy bych ten odpaďák s radostí sbalila domů!) Pobyt v Japonsku má co se sushi týká vlastně jen jednu nevýhodu-své chuťové buňky tak rozmazlíte, že doma na oblíbenou pochoutku budete muset zapomenout. Já jsem byla za snobku i před svou českou návštěvou-odmítla jsem si dát sushi v Kjótu-je totiž daleko od moře.....:-)

DSCF0597.JPG

 

 

 

 

 

Typický kaitensushi....

 

       PICT0012.JPG

 

 

 

 

 

 

Vypadá to jako slimák...ale není to slimák :-) 

 

DSCF0779.JPG 

 

 

 

 

 

Domácí sushi večírek

 

 R0014690.JPG

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hotové sushi koupíte klidně v supermarketu-i s hůlkami a malým balením sojovky a zázvoru

 

PICT4104.JPG 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Unisushi-sushi z mořského ježka-výborná pochoutka

 

 

RIMG0629.JPG

 

 

 

 

 

 

A jako vždy trhám rekordy v počtu talířků....:-/ 

 

 

P.S. O ostatním japonském jídle se dočtete tady.

Autor: Martina Svobodová | pondělí 6.4.2009 14:40 | karma článku: 18.78 | přečteno: 2578x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 4.74 | Přečteno: 78 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 293 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 394 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46

Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...

19.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 308 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2167
milovnice sushi


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.