Chataření je typický český fenomén. V Evropě všeobecně známý, tady na dalekém východě o něm ani nezaslechli. A co by přitom Japonci za malou českou chatičku dali!
Chatarení na japonský zpusob...
Chataření, výlety a kempování-to Japonci opravdu milují! Ovšem...tak nějak po japonsku. Kempů v zemi zase tak moc není, ale když ho najdete, bude jistě přeplněný (v přelidněné zemi se zase není až tak čemu divit). Před prázdninovou cestou je dobré si místo v kempu předem rezervovat (ano, čtete dobře), mohlo by se vám jinak stát, že budete spát na lavičce u nádraží (v horším případě v luxusním hotelu).
Myslíte si, že v kempu narazíte na Japonce dychtivé poznávat odlehlé části své země? Jste na omylu, většinu osazenstva tvoří místní. Klidně i rodiny z druhého konce města. Prostě sbalí děti, psy, tchýni a grilovací potřeby-a vyrazí na chatu! Co na tom, že je skladná a přenosná? Není to nakonec výhoda? Stráví tady víkend, poklábosí s ostatními lufťáky a hurá zpátky do bytu...
Druhá varianta jsou chatičky v lesích-k pronajmutí s veškerým komforetm jako hotelový pokoj. Na jedné takové, kdesi v oblasti Hakone trávím víkend s japonskými přáteli. Vaříme česká jídla a připíjíme na celníka, který se nad zakázanými zásobami jídla jen opatrně rozhlédl a můj kufr zavřel se slovy-ať vám chutná! Kromě jídla tradičně hodně pijeme, chodíme do onsenu (o báječných japonských lázních už jsem vám psala) a taky na procházky-což je pro tokyjské přátele (většinou slečny na podpatcích) poněkud výstřední nápad, ale zároveň příjemná změna...a tak padáme na zcela pohodlné lesní cestě a po dvou kilometrech máme zážitků na celý zbytek života.
O tom, že lidé u nas kromě bydleni maji i vlastni chaty k rekreaci se tady ani nezmiňuju. Kdo by pak holku z tak bohaté země pozval na sushi, že jo?
Procházky po japonském lese jsou občas komické....
Pro tokyjské přátele je les velký zážitek....
Tradiční koupel v horké vodě nesmí chybět ani na chatě....
