Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ospalá Uwajima

Uwajima se mi zatím jeví jako pěkná díra. Byl to taky nápad, dorazit sem posledním vlakem. Nádraží ospalé, před ním ani nohy a kolem jen potemnělé uličky. Jsem zvědavá, jak to minšuku budu hledat!

X+Takova ospala japonska dira...:-)

Šikoku je pro mě nejkrásnější část Japonska. Místní to tak úplně nechápou, nikdo z mých známých tady nebyl-a ani nevidí důvod, proč sem jezdit. Nic tady není-tedy nic speciálního. Ale pro mě je tady všechno-Japonsko v kostce. Hrady, chrámy, příroda, dřevěné rybářské vesničky...a místy i neopakovatelná atmosféra „starého Japonska“.

Teď mi to tak ale nepřijde. Ve tmě tmoucí musím hledat svůj nocleh podle pofiderní mapy...a to si vůbec nejsem jistá, jestli se mnou počítají. Pro jistotu jsem si bydlení zajistila předem, tušila jsem že dorazím pozdě. Babka na telefonu ale vypadala jako opilá-a pokud jsem její japonštině dobře porozumněla nebude mi nic rezervovat, tatami se vždycky najde. Teď hlavně abych našla já ji.

Nekonečné šlapání po tmavých uličkách. Nikde nikdo a moje minšuku už vůbec ne. Začínám Uwajimu nenávidět! Jako perníková chaloupka v hlubokém lese-do okolí bliká jediné světýlko. Kavárna. Úplně prázdná a s milou paní mluvící pouze svou mateřštinou. Nakonec se domluvíme, ona zamkne krám a dovede mě až na místo. No tak to bych teda fakt nenašla, reklamní poutač rozhodně čest svému jménu nedělá-a navíc je jen v kandži.

Barák (jinak se tohle polorozpadlé stavení nazvat nedá) je kupodivu otevřený, ale na moje nesmělé volání nikdo nereaguje. Vycházím ven, zvoním, klepu, všechno marně. Mám si snad ustlat přímo tady? Nakonec zouvám boty a procházím domem. Z místnosti vzadu na chodbě vychází světlo. Sympaťák kolem padesátky na mě zírá dost šokovaně-já na něj taky-zvlášť když mám okno a nemůžu si vybavit jedinou větu. Pár minut hrobového ticha stačí abych vydolovala inteligentní „pokoj?“ Muž se rozzáří-ááá, jasan, to je byznys jeho matky....

Maminka-nepochybně ona milá dáma z telefonu (domněnka že byla opilá nabývá stoprocentní jistoty) je pro mě milým zpestřením. Stařičká Japonečka v noční košili....ze mě je úplně nadšená-a hned na místě mi ukazuje návštěvní knihu-chlubí se, že tady nejsem první cizinec, už tu před třemi lety spal jakýsi Ital...bezva. Jak jsem si stačila všimnout, poslední nocležník přede mnou tu byl zhruba čtyři měsíce zpátky. Už se nedivím že na mě synáček zíral jako na zjevení. Později v noci si spolu chvíli povídáme (pod jukatou se nahá vůbec necítím nejlíp-a s díky odmítám pozvání na večeři)-vůbec nechápe, proč spím zrovna u jeho matky-i když je tak levná. Ani já to už moc nechápu, v hrozivě obrovském domě jsme úplně sami-oni v přízemí, já na patře. Pokoj s typickými posuvnými dveřmi pochopitelně nejde zamknout a je obrovský. Není v něm vůbec žádný nábytek, jen uprostřed jediná tatami na spaní. Připadám si jako bych měla nocovat v nádražní hale...Podle japonského zvyku si oblékám jukatu a jdu do koupelny. Průchozí budka na dvoře opět nejde zamknout (zřejmě je to nějaké místní pravidlo) a tak s díky odmítám koupel a jen se rychle opláchnu. V noci se pořád budím, každý zvuk má v té obrovité místnosti děsnou ozvěnu. V domě je kromě matičky se synem zřejmě ještě někdo další-uprostřed noci mě vzbudí šouravé kroky. Někdo kulhá po dlouhé chodbě a na chvíli, která se mi zdá věčností se zastavuje u mých (nezamčených) dveří. Sakra, nebýt to v tak bezpečném Japonsku už bych dávno zdechla strachy!!!

Probdělá noc má ale své výhody, ráno vstávám za kuropění, náházím do báglu svých pár věcí a než se město probudí, vyrážím na procházku. Je to zážitek. Chrámy v raním oparu, mlha nad řekou a školáci, kteří si na mě ukazují prstem. Hledám zdejší raritu-svatyni Tagadžindža, zasvěcenou plodnosti a sexu. Míjím probouzející se krámky a nakonec šplhám do kopce k místnímu hradu. Vypadá to jako by tudy opravdu dlouho nikdo nešel-a celou dobu není z hradu vidět ani špička. Před nosem se mi vynoří až na vrcholku úplně nečekaně....a já se té raní atmosféry nemůžu nabažit. Zamilovala jsem se do Uwajimy....

No uznejte-vy byste to našli?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ranní atmosféra v chrámu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dřevěné tabulky "ema" obsahují přání nebo modlitby-a věší se na nějaké důležité místo.

 

 

 

 

 

 

 

 

Místní dílna...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A obchůdek...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak tohle mě dostalo-automat na alkohol není úplná vyjímka, ale aby se v něm dalo koupit litrové saké....a místní mládež je tak slušně vychovaná, že ji to ani nenapadne!

 

 

 

 

 

 

Tak jsem tu slavnou svatyni přece jenom našla..

 

 

 

 

 

 

 

 

A v ní i její nejslavnější artefakt.

 

 

 

 

 

 

 

Cesta na hrad vypadala jako by tudy hodně dlouho nikdo nešel-až jsem pochybovala jestli nahoře opravdu je...

 

 

 

 

 

 

 

Ale naštěstí byl-hrad se vyloupl z mlhy v celé kráse úplně nečekaně...

Autor: Martina Svobodová | úterý 14.4.2009 12:33 | karma článku: 18,57 | přečteno: 1158x
  • Další články autora

Martina Svobodová

Návraty

Je to zvláštní, chodit po Furukawě pěšky....nejsem na to zvyklá. Klíč od kola nostalgicky nosím v kapse, sednout bych se ale na tu zrezivělou herku neodvážila.

29.9.2010 v 14:16 | Karma: 12,99 | Přečteno: 1088x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Havran

Jedu si takhle stezkou mezi rýžovými poli kdesi na severu Japonska.....široko daleko jen já, rýže, prach....a havrani.

24.11.2009 v 8:38 | Karma: 13,24 | Přečteno: 957x | Diskuse| Osobní

Martina Svobodová

Hirošima

Chtěla jsem napsat o Hirošimě.... Chtěla jsem napsat o krásném letním dni, kdy byla obloha modrá a jen v dálce se ozvalo hřmění....

6.8.2009 v 8:15 | Karma: 21,89 | Přečteno: 3071x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Tanabata matsuri

Tanabata matsuri je nádherný svátek. V celém Japonsku se slaví začátkem července, u nás ale o měsíc později. Zřejmě proto, že právě tady jsou oslavy největší a vyhlášené po celé zemi!

25.7.2009 v 20:10 | Karma: 16,28 | Přečteno: 1208x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Kristina

Tak nám za okny postavili lešení. Je to zvláštní pocit, procházet se po bytě a z okna koukat na ukrajinské dělníky.

21.7.2009 v 12:40 | Karma: 17,46 | Přečteno: 1181x | Diskuse| Ostatní

Martina Svobodová

Láska-věc podivná

Moje kočka se mrouská, budí mě v noci úporným škemráním o trochu lásky. Nebo trochu kvalitního sexu? Přišlo na nás jaro na obě a tak trochu si s tím nevíme rady.  

17.6.2009 v 22:22 | Karma: 23,07 | Přečteno: 3357x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Jaro v císařské vile-foto

Narodila jsem se v zimě, ve stejný den jako japonský císař (pro šťouraly-o pár let později). Podle horoskopu bychom tedy měli mít leccos společného-a asi ano. Jeho vilka v Kjótu se mi moc líbí, zahrada kolem ještě víc. Miluju jaro-a když koukám kolem, on asi taky. :-)

17.4.2009 v 14:41 | Karma: 20,43 | Přečteno: 1333x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Sushi

A je to tu zase! Je to pořád ještě dietní jídlo, když jsem schopná přežrat se ho do mrtva?                  

6.4.2009 v 14:40 | Karma: 21,52 | Přečteno: 2632x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Sněhové království

V Sapporu na ostrově Hokkaidó se každoroučně touto dobou pořádá sněhový festival Yuki matsuri. Město zaplní složité skulptury z ledu a sněhu a vy si připadáte jako v opravdovém ledovém království!  

6.2.2009 v 12:57 | Karma: 24,79 | Přečteno: 2256x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

V japonské kuchyni

Miluju japonské jídlo! Při každé cestě domů vleču v batohu litry sojové omáčky, nejrůznější přísady a jednou jsem uvažovala i o pytlíku rýže!      

16.1.2009 v 13:13 | Karma: 26,24 | Přečteno: 2397x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Sto osm zvonů místo šampaňského

Bublinky, chlebíčky, zábava, trocha tance a druhý den hlava v záchodové míse...Tak nějak to probíhá rok co rok. Nemám to ráda, ale stejně většinou podlehnu.

31.12.2008 v 7:07 | Karma: 21,86 | Přečteno: 2536x | Diskuse| Osobní

Martina Svobodová

Hokkaido

Krajina bez lidí, hladina bez ptáků. Cesta bez konce, úzkost bez příčiny. Nevím co hledám, ale tohle je konečně samota.....

19.12.2008 v 8:41 | Karma: 30,36 | Přečteno: 2934x | Diskuse| Fotoblogy

Martina Svobodová

Togo s Evelyn

 “To je tatínek” potřásám si rukou se sympatickým vrásčitým černochem. “A to je maminka.” Statná černoška je proti svému muži dvojnásobná. “To je maminka” zmateně podvávám ruku další ženě. “A to je taky maminka.” 

16.12.2008 v 9:09 | Karma: 22,52 | Přečteno: 2275x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Zima ve Furukawe

Česko zapadlo sněhem, řidiči si zoufají, lyžaři a fotografové jásají :-) Jak vypadá zima v jedné malé japonské díře vám ukážou následující fotky.

23.11.2008 v 15:42 | Karma: 19,62 | Přečteno: 1215x | Diskuse| Fotoblogy

Martina Svobodová

Rychlíkem v Africe

Stěžujete si na cestování vlakem, na české dráhy, na zpoždění a na všudypřítomnou špínu? Já ne. Je bezva, když všechno funguje, vlak jezdí na čas a je v něm čisto. Je bezva cestovat šinkansenem, kde všechno klape jako na drátku. 

31.10.2008 v 15:50 | Karma: 33,66 | Přečteno: 3247x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Bar U tří žab...

Vyhlašuju pátrání!!! Hledá se slavný bar U tří žab. Nachází se někde v uličkách staré Prahy a na jeho objevení závisí další vztahy mezi námi a japonskou stranou! Že jste o takovém baru nikdy neslyšeli? Cože? Vy nevíte že se tady odehrávají dějiny a uzavírají diplomatické dohody?

15.5.2008 v 17:45 | Karma: 26,34 | Přečteno: 2154x | Diskuse| Ostatní

Martina Svobodová

Jak v Africe vyměnit peníze snadno a rychle...

"Bohužel madam, dolary v naší bance neměníme, pouze eura." Tak a jsem nahraná. Napadlo by vás tahat do malé západoafrické zemičky evropskou měnu? Mě ne. Moje dolarová výbava je mi k ničemu. Už dva dny přežívám bez jediného místního franku nebo čím se tady platí jen díky místním. V buši to jde ještě snadno, ve městě už zřejmě hůř.

24.4.2008 v 9:44 | Karma: 26,67 | Přečteno: 1889x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Chataření po japonsku

Chataření je typický český fenomén. V Evropě všeobecně známý, tady na dalekém východě o něm ani nezaslechli. A co by přitom Japonci za malou českou chatičku dali!

14.4.2008 v 8:22 | Karma: 24,34 | Přečteno: 1974x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Hanami-slavnost kvetoucích sakur

Představte si, že sedíte s přáteli na dece, do zad vám pálí jarní sluníčko. Pozorujete nádherné růžové květy nad vámi, k tomu popíjíte saké a pojídáte něco malého k snědku. Právě jste se octli na hanami-jednom z nejkrásnějších jap

13.3.2008 v 7:47 | Karma: 26,04 | Přečteno: 3207x | Diskuse| Cestování

Martina Svobodová

Luxus v buši

Tak úplně nechápu, jak jsem se v téhle středověké vesničce ocitla. Už vůbec nechápu co tady vlastně dělám. Kam se hnu, pozorují mě desítky tmavých očí. Kam se hnu, pronásleduje mě horda malých usmrkánků.

7.3.2008 v 9:09 | Karma: 35,52 | Přečteno: 3233x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 31
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2211x
milovnice sushi