Bublinky, chlebíčky, zábava, trocha tance a druhý den hlava v záchodové míse...Tak nějak to probíhá rok co rok. Nemám to ráda, ale stejně většinou podlehnu.
Typická novorocní výzdoba v JaponskuMSv Na těch pár vyjímek vzpomínám ráda. Slavný rok 2000 jsem třeba zaspala. S tehdejším přítelem, jeho psem a mojí kočkou, zapadlí sněhem v dřevěné chatičce. Ani pracovní silvestry nebyly špatné, aspoň jsem po nich nemusela potupně volat rodičům, že se na tradiční novoroční oběd tentokrát (tradičně) nedostavím....Na druhou stranu, když jsem poprvé pořádala silvestra v novém bytě, spojila jsem ho se dnem otevřených dveří. A to tedy byla jízda!!! První host se dostavil v devět ráno, poslední odcházel tou dobou druhého dne....
V Japonsku se silvestrovské oslavy moc neprožívají. Pořádně to žije jen v Tokyu a pár velkých městech-a to hlavně díky cizincům, kteří si bujaré oslavy nenechají vzít. Poněkud bizarní oslavy praktikují na severu Japonska, na poloostrově Oga. Muži v obrovských slaměných kabátech a v maskách rohatých démonů navštěvují každý dům, straší děti, aby byly příští rok poslušné a ženou do práce lenochy. Klidnější tradice mají v Kjótu, do svatyně se chodí pro uhlíky z posvátného ohně, který si lidé na Nový rok zažehnou doma. Já se chystám někam mimo civilizaci poslouchat místo bouchání špuntů 108 úderů zvonu, které mají člověka oprostit od všech neřestí...uvidíme jestli se to povede :-)
Japonci poslední den v roce večeří nudle soba, dožijí se tak prý vysokého věku. Tak v tomhle to vězí? Žádné ryby, rýže, střídmost jak tvrdí odborníci? Můžete to také vyzkoušt. Velké štěstí přináší pozorování východu slunce. To by pro našince neměl být problém...
Všude na dveřích visí větve borovic-symbolu dlouhověkosti. Uvidíte i složený pás bílého papíru-to aby se do domu nedostalo zlo. Děti dostávají peníze v obálce, dospělí připravují tradiční pokrmy a posílají si tisíce novoročních přání. Na rozdíl od nás výradně poštou. V přetechnizovaném Japonsku by nikoho ani nenapadlo poslat místo tradiční kartičky textovku!
Prvních pár dnů Japonsko vypne-všichni tráví čas se svými blízkými, navštěvují svatyně a kupují talismany, které je mají chránit celý příští rok. Vtipnou historku na toto téma jsem slyšela od Čecha, který přijel do Japonska na stáž. Nic netuše zůstal na přelomu roku na ubytovně-aby tam vzápětí málem umrzl a zemřel hlady, protože přestalo fungovat topení i elektrika, všechny východy zamčené a správce v nedohlednu...
Žije to jen u císařského dvora. Druhého ledna se otevřou pro veřejnost císařské zahrady a navíc se pořádá tradiční novoroční básnická soutěž. Císař s celou svojí rodinou pozdraví své poddané ze zasklené terasy svého paláce. Ve zbytku země lidé pouští draky a hrají společenské hry-zvlášť oblíbené je pinkání s ozdobnými dřevěnými pálkami-něco jako u nás badminton. Přímo na ulicích se vyrábějí tradiční rýžové koláčky-mochi. A na závěr trocha novoroční atmosféry ve fotografiích z loňského přelomu roku na http://svobodova.blog.idnes.cz/c/20934/Novorocni-prochazka-po-Japonsku.html
